|
Dobrý den,
Pro zadavatelem požadované plnění je stěžejní zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění (dále jen „ZEK“). Z něj vychází i určitá specifika právního vztahu, práva a povinnosti smluvních stran a rovněž nároky kladené na poskytovatele služeb (vč. regulace ze strany ČTÚ). Tyto skutečnosti je třeba zohlednit, což zadavatel do jisté míry činí, avšak v některých případech by byla ke zvážení určitá korekce.
Aplikace a význam ZEK je pro daný smluvní vztah značný a musí být pro předmět plnění použit. Aby smlouva vyhovovala zákonným požadavkům, mělo by být doplněno, že v případě jakéhokoliv rozporu mezi touto smlouvou a ZEK (resp. odchýlení se od ZEK) má přednost znění ZEK.
ZEK výslovně uvádí postup reklamace vyúčtování. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu – nevrací se faktura, Úřad je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka, popřípadě uživatele rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek. Zadavatel je si toho patrně vědom, když se na danou úpravu snaží dle předpokladu dodavatele reagovat v čl. VII odst. 12 příslušné smlouvy. Bylo by však vhodné zúžit ustanovení pouze na formální nedostatky (náležitosti účetních dokladů apod.) a věcné nedostatky nechat v režimu ZEK. Byť to tak patrně zadavatel měl v úmyslu, předmětná formulace je poněkud zavádějící a nejasná; není dostatečně určitě vymezeno, na co se ustanovení vztahuje a na co ne. Situaci navíc komplikuje i odkaz na odst. 4 daného článku, který je podle všeho chybný.
V čl. XI odst. 2 příslušné smlouvy zadavatel správně reflektuje speciální úpravu náhrady škody dle ZEK. Dodavatel si pouze dovoluje upozornit, že tuto problematiku, resp. limitaci odpovědnosti za škodu upravuje také § 64 odst. 11 ZEK. Bylo by tedy vhodné mít ve smlouvě odkaz i na něj.
Provede tedy zadavatel potřebnou úpravu textu smluvní dokumentace, zejména ji uvede do souladu se zákonem o el. komunikacích?
Dodavatel je povinen dodržovat příslušnou právní úpravu ohledně ochrany osobních údajů a má také za účelem informační povinnosti dle GDPR na svých webových stránkách uvedeny informace o zpracování osobních údajů a technických opatřeních, která k jejich ochraně přijal. Do smlouvy však příslušný odkaz doplnit nemůže, resp. nemůže doplnit ani textaci alespoň v minimálním rozsahu vztahující se k jeho povinnostem. Ve smlouvě je ochrana řešena pouze z pohledu zadavatele a z pohledu dodavatele vůbec.
Umožní zadavatel dodavateli doplnit nutná ustanovení o plnění jeho povinností dle GDPR (případně vč. informací o zásadách zpracování osobních údajů i technických a organizačních opatřeních ochrany osobních údajů) do smlouvy?
V čl. X. odst. 7 se stanovuje mlčenlivost bez časového omezení. To je však v praxi velmi těžké a v dlouhodobém horizontu téměř nerealizovatelné. Vzhledem ke skutečnosti, že informace ztrácejí velmi rychle svou hodnotu, má dodavatel za to, že takovýto požadavek je velmi přísný a neadekvátní.
Bylo by tedy možné upravit povinnost mlčenlivosti bez časového omezení pouze na informace chráněné dle příslušných právních předpisů, zejm. spadající pod obchodní tajemství, a to za podmínek a v rozsahu takovýchto předpisů? Ostatní informace by pak byly chráněny po určitou dobu, např. 10 let?
Odpověď:
„Zadavatel bude s vybraným dodavatelem vést jednání za účelem potvrzení jeho nabídky a upřesnění smluvních podmínek, pokud to nepovede ke změně základních parametrů nabídky nebo zadávacích podmínek a tyto změny by neohrozily hospodářskou soutěž nebo by neměly diskriminační účinky“.
|